Cirkevnimajetek.cz


English English



« 1. 3. 2008, ČT24 Politické spektrum, O restituci církevního majetku
2. 3. 2008 Martin Kupka v sekci Argumenty: Hlas pro majetkové vyrovnání státu s církvemi v podobě předkládané vládou »

Byť ekonom, nedomnívám se, že by při posuzování vládního návrhu na majetkové vyrovnání státu s církvemi měla hrát dominantní roli otázka, zda je návrh maximálně ekonomicky výhodný pro český stát. Existuje přesvědčivá argumentace podporující tvrzení, že předkládaný návrh není pro český stát ekonomicky nevýhodný. Argumentace bere v úvahu rozsah za totality protiprávně odebraného majetku, míru jeho znehodnocení v následujících desetiletích, ušlý zisk poškozeného vlastníka, reálné možnosti státu spáchanou majetkovou křivdu v rozumném čase zmírnit, úsporu, která vznikne státní pokladně, nebude-li muset v budoucnu financovat církevní aktivity, a v neposlední řadě i úlevu řady měst a obcí z deblokace pro jejich rozvoj významných nemovitostí.

Co ve skutečnosti znamená požadavek maximální ekonomické výhodnosti majetkového vyrovnání s církvemi? Znamená volání po tom, aby se poškozenému – církvím – vrátilo majetku co nejméně a státu aby naopak majetku zůstalo co nejvíce. Jako by na straně státu neměla vystupovat politická reprezentace, jejímž úkolem a odpovědností je zabývat se mj. hodnotovým kontextem přijímaných rozhodnutí, ale exekutivní Uřad pro zastupování státu ve věcech majetkových, jehož úkolem je hájit majetkové zájmy státu do poslední kapky krve i v případech, kdy by vítězství ve sporu znamenalo porážku slušností a zdravého rozumu.

Nepochybně se mezi našimi spoluobčany najdou tací, kteří by církvím nejraději nevraceli nic, neboť jsou z těch či oněch důvodů přesvědčeni o tom, že církve na požadovaný majetek nemají nárok, když už ne právní, tak jistě morální. Ponechme však alespoň na moment stranou spory o minulost, podívejme se pozorně a bez předsudků kolem sebe a zamysleme se nad budoucností. Ať je nám to milé či nemilé, křesťanské církve zůstávají i dnes v České republice nejautentičtějšími institucionálními strážci a zprostředkovateli hodnot, na nichž vznikla a v jejichž rámci se rozvíjela naše civilizace. Historická zkušenost nás naučila, že není dobré, aby stát žil v područí církve. Zkušenost posledního sta let nás však učí i to, že není v zájmu demokratického státu, aby mocenským či ekonomickým tlakem přispíval k marginalizaci křesťanských církví. Kdo tak činí, nevědomky podřezává větev sám pod sebou.

Ing. Martin Kupka, CSc. (nar. 1962) je hlavním ekonomem ČSOB a vedoucím oddělení investičního výzkumu, integrujícího makroekonomický výzkum a analýzy finančních trhů s orientací na středoevropský region. Před postem v ČSOB byl vedoucím ekonomického výzkumu ve skupině Patria Finance. Martin Kupka vystudoval matematickou ekonomii na VŠE, postgraduální studia absolvoval na Akademii věd v Praze a v IUHEI v Ženevě. Po roce 1989 se spolupodílel na obnově výuky makroekonomie na Univerzitě Karlově, poté pracoval jako poradce českého ministra hospodářství a od roku 1994 jako analytik pro středoevropské trhy NRI ve Vídni. Po návratu z Rakouska působil Martin Kupka vedle skupiny Patria rovněž v pražské Raiffeisenbank ve funkci ředitele pro strategii a výzkum. Martin Kupka je ženatý, má dvě děti a je mj. členem představenstva České společnosti ekonomické a předsedou dozorčí rady Nadace pro současné umění.

Argumenty | 2 03 2008 - 15:15